Tento PROJEKT může zprvu působit úsměvně, ale když se nad tím zamyslíte, dojde vám, oč jde.

Život je život a to bez rozdílu jestli je to život člověka nebo život zvířete. A pokud je to život zvířete, je jedno, jestli se jedná o život domácího mazlíka, anebo život toho, kdo slouží pro naše "přežití". Slepice nemůže za to, že z mnoha druhů ptáků si jí člověk zvolil jako tu, co nám bude vydávat svá vajíčka a posléze své maso. Je to tvor jako každý jiný. Zaslouží si tedy mít dobrý život.

Korporátní společnosti dohnaly opovrhování životem k dokonalosti. Slepice ač se dožívá až 10ti let je při prvním přepeřování (cca po 16ti měsících života) prostě usmrcena. Důvod? V té době nesnáší vajíčka, není tedy rentabilní. Pošlou se na jatka a do klecí se zavřou další.

Je třeba si uvědomit, že tyto chudinky neznají trávu, vítr a ani slunce. Neznají ani běh nebo chůzi. Jejich životní prostor je klec velikosti jejich těla.

JE TŘEBA VYZDVIHNOUT JIŽ FUNGUJÍCÍ PROJEKT - SLEPICE V NOUZI

Oni tuto záchranu zprostředkovávají. 50,- je cena jednoho života.

Všechny zachránit nejdou, ale to není ani účel. Čím více jich zachráníme a dostaneme do alternativních přírodních chovů, tím více bude k dostání vajíček a tím menší poptávka bude po těch z velkochovů. A díky tomu se bude snižovat počet takto týraných slepic.

ZACHRÁNĚNO: 77 ŽIVOTŮ

Jelikož se nám nedařilo umísťovat slepičky v počtu, který by se nám líbil, šlo se alternativní cestou. Výstavba kurníku nám dopomohla k tomu, že se mohlo zachránit o dalších několik životů navíc. 

Od začátku až do konce se na realizaci podílel Matouš Bulíř osobně. Je to vskutku úžasný člověk, který se nebojí i "ušpinit", má-li to vyšší smysl.